Vnímat svět jako domov jsem mohl už od dětství zejména díky „Slunečnímu kmenu“, chlapeckému oddílu, který vznikl v rámci římskokatolické farnosti Kutná Hora Sedlec. V něm se koncentrovaly vlivy, které mi byly blízké z četby Karla Maye, Ernesta T. Setona, Jaroslava Foglara nebo Miloše Zapletala.
Na logu Společného domova je loď, snad Noemova archa. Žlutý obrázek vyjadřuje, že všichni plujeme na jedné lodi. Jiným způsobem to vyjadřuje zřejmě i slovo stvoření. To je staré označení pro veškerou živou i neživou přírodu, včetně člověka. Vychází z Bible a také z Apoštolského vyznání víry.
Co pro mne znamená stvoření a společný domov? Taková otázka vyvolává představu planety Země s myriádami lidí i mimolidských tvorů, s celou živou i neživou přírodou. To, co se mi vybaví především, je však krajina mého dětství na Vysočině. Stvoření a domov jsou pro mne dodnes konkrétní a nezaměnitelné lípy, smrky a plané jabloně, šípkové a trnkové keře, opojně vonící šeříky, jarní stráně poseté petrklíči a sasanky kvetoucí u lesa. Jsou to ovšem také tváře přátel a blízkých – těch, které stále potkávám, i těch, kteří zemřeli, ač jsou pro mě stále živí. Za stvoření a domov považuji celé městečko, ve kterém jsem vyrůstal, s dominantou barokního kostela, nepřehlédnutelnou budovou školy a radnice, opravenými i zchátralými domy, zahradami a malým hřbitovem.
Stvoření je pro mne dílo Boží, ovšem nikoliv v tom smyslu, že by Bůh tvořil každou jednotlivost nacházející se ve světě. Biblický Bůh tvoří principy. Je to „rozdělovatel“ či „oddělovatel“ – odděluje světlo od tmy, nebe od země, vody od vzduchu a dává vznik prostředí, v němž se může vyvinout život. A protože to je dobré, stane se tak. Země se zazelená a vydá plody, vody se zahemží živočichy, vzduch protne svist křídel prvních létavců. Tvořivý vzmach přírody je reakcí na tvůrčí čin Boží.
Zapomínáme, že naším společným domovem je živý a zranitelný svět “tam venku”, hmotná skutečnost Bohem stvořeného vesmíru, tělesná skutečnost našeho pobytu na planetě Zemi, za jejíž budoucnost neseme před Bohem odpovědnost. Naším tělem, hmotou, z níž jsme stvořeni, se podílíme na těle matky Země.