Během Doby stvoření jsme ve spojení s festivalem Take Care uspořádali čtyři akce a pomáhali s organizací festivalového programu na Moravě. Dostali jsme prostor k diskuzi o duchovním úkolu úcty ke stvoření v Dominikánské 8 a měli jsme i možnost představit činnost naší sítě v televizi Noe.
Dobu stvoření jsme odstartovali 1. září bohoslužbou za stvoření v Husově sboru na Botanické. Farářka Sandra Silná z naší sítě se v průběhu celého období ve svých kázáních věnovala současné ekologické problematice. Níže přinášíme několik úryvků z jejích zamyšlení zveřejňovaných na facebookové stránce sboru:
Na vlastní kůži pociťujeme, jak je letošní léto opět teplejší než ta předchozí, dost možná, že se počtem tropických dní a nocí zapíše do historie. Je to znepokojivé a nejsem jediná, kdo se ptá, jak se nám tady bude žít za pár let. Jak to bude s teplotami, vodou, množstvím hmyzu, přírodní diverzitou? Co s tím každý jeden z nás můžeme dělat a jak se v rámci křesťanství postavit k ochraně stvořeného? Vždyť to u nás v církvích vůbec není téma! Ekoteologie je tu v plenkách a z mnoha církevních kruhů nadále kolovrátkem zní, že „to není naše starost, my se staráme o člověka”. A příroda jako posvátný živý celek? Kdeže, to je přece panteismus – to je poměrně široce rozšířený názor mezi duchovními… Bohužel.
…
Ve starozákonní knize Sírachovec nacházíme větu: „Člověk se slitovává nad svým bližním, ale Hospodin má slitování se všemi tvory.“ (Sir 18, 13) A není snad člověk stvořen k obrazu Božímu? Kde se tedy stala chyba? Ano, máme soucit s lidmi, ale jen s některými, soucítíme také s vybranými zvířaty, navíc s nimi naopak často míváme soucit větší než s některými lidmi. Ale s přírodou, planetou Zemí, naší Matkou a domovem, jako celkem, téměř žádný soucit nemáme? Jak to, že se nám stala zdrojem, komoditou, jejíž bohatství, rozmanitost a krásu stále hodnotíme převážně mírou/optikou využitelnosti pro sebe, pro člověka? Přitom je už dávno jasné, že novou planetu mít k dispozici nebudeme, a že kondice Země jako celku ovlivňuje jednotlivé regiony a jejich obyvatele.
…
Nemáme žádnou Noemovu archu, která může některé zachránit a ostatní nechat napospas osudu. Jsme skutečně všichni na jedné lodi a krok po kroku čelíme teď možná ještě stále nepředstavitelné, ale do budoucna docela dost jisté sociálně-ekologické katastrofě. „Ještě je čas, aby naše zákony uznaly právo řek plynout, aby zakázaly činy, které destabilizují zemské klima a aby zavedly respekt pro přirozenou hodnotu každé živé bytosti. Je čas zastavit bezuzdnou komodifikaci přírody, stejně jako kdysi bylo zakázáno kupovat a prodávat lidské bytosti.“ To jsou další varovná prorocká slova, která pronesl Alberto Acosta, ekvádorský ekonom a soudce Mezinárodního tribunálu pro práva přírody.
…
Kázat Boží slovo a mít podíl na tom, aby každý člověk toto slovo slyšel a každé koleno se sklonilo před Božím jménem a lidé pokud možno došli spasení, je dobrá práce, řídit se tím slovem ve společenství ještě lepší, ale je taky načase třeba někde ponořit ruce do hlíny, začít se věnovat sázení stromů v krajině, podpoře ekologického zemědělství, budování remízků na polích a praktikování vědomostí v každodenním životě tak, abychom v dnešní době aspoň trochu zvrátili nebezpečně se vychylující ručičku stability ekosystému na planetě Zemi. Můžeme si každý hledat svou cestu a možnost realizace. Hledat, začít a žít. Anebo pokračovat důsledně v tom, co už děláme. Být na cestě a chránit to, co je na ní i pro další poutníky a poutnice. Amen!“
V průběhu celého září jsme se také na Botanické scházeli na ekoteologickém čtenářském klubu, kde jsme společně četli z knihy Pravdivý život britské teoložky Ruth Valerio a diskutovali o tom, jak je možné žít z Ježíšova odkazu ve 21. století, uprostřed globalizovaného světa a v konzumní společnosti. Díky zájmu můžeme s čtenářským klubem pokračovat i nadále. Během října a listopadu jsme se setkávali nad knížkou Žehnám veškeré Boží havěti Matúše Kociána. V případě, že byste chtěli přijít nebo se na něco zeptat, rádi sdělíme podrobnosti na: adam@spolecny-domov.cz.
14. září proběhla ve Velkých Bílovicích přednáška Marka Orko Váchy Krajina zrcadlo duše, po přednášce Vácha také odsloužil mši a na závěr se konala i hostina agapé na faře. Díky skvělé účasti a podpoře všech, co přišli, se vybralo 10 tisíc korun na podporu slavení Doby stvoření ve Velkých Bílovicích a na vydání knížky environmentálních modliteb a liturgických textů Doufat a jednat se stvořením. V Bílovicích se konal také Den pro rodiny v duchu Laudato Si' a Chvály s kapelou Srdce ze Šakvic.
Na konci října jsme se v Brně sešli na venkovní bohoslužbě se společným obědem. Spolu s jezuitským knězem Janem Regnerem jsme se tak symbolicky připojili ke klimatickým bohoslužbám a poutím probíhajícím ve světě a oslavili jsme dosavadní úspěchy iniciativy proti výstavbě brněnské lanovky, ohrožující místní životní prostředí chráněných druhů ptáků. Po akci jsme také připravili k odeslání Dopis věřících na podporu Smlouvy o nešíření fosilních paliv, který jsme v dalších dnech rozeslali na 25 adres zástupcům křesťanských církví v Česku a na Slovensku.
3. října se Jan Zámečník a Adam Vrchlabský z naší sítě spolu se sociální antropoložkou Zdenkou Sokolíčkovou účastnili debaty Úcta ke stvoření jako duchovní úkol v Dominikánské 8. Pustit si můžete celý záznam z debaty nebo dvacetiminutový sestřih. V září také Adam Vrchlabský představil Společný domov v pořadu Buon Giorno s Františkem. V záznamu jej najdete od 22. minuty.
Na závěr bychom s Vámi rádi sdíleli píseň Pachamama od kapely Bét-El věnovanou Společnému domovu. Píseň byla inspirována slavením letošní Doby stvoření a odráží naši vděčnost za dary přírody, úžas nad její krásou, obavy o náš sdílený osud i touhu po zavládnutí pokoje v celém stvoření.
Během zimních večerů si udělejte čas na zamyšlení s knihou Klimasmutek. Jitce Holasové se v ní podařilo vytvořit uceleného průvodce krajinou environmentálního žalu s přehledem vnitřních dovedností, které nám mohou pomoci unést naše eko-emoce v osobním i společenském měřítku. V knize najdete také devět rozhovorů s osobnostmi, které se tématem zabývají z pozice psychologie, psychoterapie nebo průvodcovství přírodou. Můžete se těšit také na recenzi knihy z pera Jana Zámečníka, která právě vychází v obtýdeníku Tvar.
Díky skvělé práci nakladatelství Portál můžete Klimasmutek také srovnat s knihou Průvodce klimatickou úzkostí. Také ona Vám může pomáhat při hledání rovnováhy mezi uvědomováním si klíčových výzev současnosti a zachováním duševního zdraví i naděje k prosazování změn.
K zamyšlení nad ekonomickou a politickou dimenzí současných krizí doporučujeme knihu Růst, nebo život?. Josef Patočka v ní shromáždil texty osobností, jako jsou Herman Daly, Tim Jackson, Jason Hickel nebo George Monbiot. Čtyři texty ze souboru jsou věnované také tématu Zelené dohody.
S knihou Spolu nezkrotní, již napsal esejista, básník a průvodce potulné univerzity Pilgrim Luděk Čertík se můžete zahloubat nad různými dimenzemi prožívání vztahu s přírodou, krajinou a mimolidskými bližními. Jak ve své recenzi píše Michal Berg, kniha má nejen potenciál prohloubit naše vnímání při procházkách přírodním či městským prostředím, ale může prospět i všem, kteří přes svou snahu o ochranu životního prostředí ve svém každodenním životě ztratili určitý druh blízkosti a napojení.
V novém roce 2025 se můžete těšit na spuštění projektu Hesláře na stránkách Společného domova, který bude sloužit jako přehled základních ekoteologických pojmů a bude otevřený také Vašim příspěvkům a tvorbě. Více brzy zveřejníme na našich sítích a webu.
Těšit se můžete taky na sérii online přednášek/callů, kterými v roce 2025 chceme průběžně obracet pozornost k 10. výročí encykliky Laudato Si’. Přednášky budeme nahrávat na YT kanál Společného domova, kde budou pro všechny dostupné.
Na jaro připravujeme také první klimatickou pouť Společného domova.
Na konec bychom se s Vámi chtěli podělit o výzvy, které ve Společném domově podporujeme.