S velkým zármutkem pamatujeme na všechny oběti a zraněné v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy i na jejich blízké. Těžko se nám hledají slova, jež by dokázala vyjádřit bolest nad utrpením, které kvůli strašlivému aktu násilí muselo zakusit a stále zakouší tolik lidí. Jsme otřeseni tím, že bylo náhle přerváno tolik jedinečných, krásných životů. Společný domov se opírá o zásadu úcty k mimolidskému tvorstvu i jednotlivým lidem, o principy tolerance, laskavosti a nenásilí. Smutkem nás naplňuje jakákoli trýzeň, kterou procházejí lidské bytosti i všichni ostatní vnímající tvorové. Jsme v duchu se všemi, které tato událost bolestně zasáhla, a myslíme na ně v modlitbách.
Stručné představení apoštolské exhortace Laudate Deum papeže Františka všem lidem dobré vůle o klimatické krizi (2023)
Po osmi letech od vydání zásadní encykliky o péči o společný domov Laudato si´ byla v minulém roce zveřejněna exhortace Laudate Deum (Chvalte Pána) o klimatické krizi. Její název papež František opět převzal od „patrona ekologie“ svatého Františka z Assisi a odkazuje na něj i datem vydání, 4. října. Dokument vyšel krátce před zahájením konference OSN o změně klimatu v Dubaji (COP28) a k ní také tematicky směřuje.
Zatímco adresáty Laudato si´ byli všichni lidé této planety (LS 3), Laudate Deum se obrací ke všem lidem dobré vůle. Zdá se, že již tímto jemným posunem v oslovení papež čtenářům cosi sděluje: totiž aby k tématu přistoupili s dobrou vůlí; více k tomu později. V šesté kapitole, která sahá k biblickým pasážím, jsou potom zvláště osloveni katoličtí věřící, ale také bratři a sestry z jiných náboženství.
Nový dokument je oproti předchozímu výrazně kratší. Tvoří ho šest kapitol členěných do 73 stručných oddílů (oproti rozsáhlejším 246 oddílům v LS). V první kapitole se papež věnuje globální klimatické krizi. Krátce shrne základní fakta o klimatických změnách, aby se následně poměrně podrobně věnoval reakci na různé typy zlehčování, zjednodušování a výsměchu rozšířených i mezi křesťany. Místy trpělivě vysvětluje, jinde razantně vytýká. Domnívám se, že „kritika kritiků“ klimatické krize patří k hlavním záměrům dokumentu. Výše jsem zmínil, že takto lze číst již určení exhortace „všem lidem dobré vůle“. Navíc, poslední oddíl v samotném závěru upomíná: „‚Chvalte Boha‘ je název tohoto dopisu. Neboť člověk, který předstírá, že zaujímá místo Boha, se stává nejhorším nebezpečím sám pro sebe“ (LD 73).
Druhá kapitola se věnuje tématu dobře známému z Laudato si´, totiž technokratickému paradigmatu založenému na neosobním přístupu ke světu na základě technologické a ekonomické moci. Proti němu argumentuje papež sounáležitostí lidí a přírody, kdy opět z větší části vychází z předchozího dokumentu. V něm čteme, že „naše tělo se skládá z prvků této planety a ona nám dává dýchat ze svého ovzduší a ve svých vodách nás oživuje a občerstvuje“ (LS 2). Nyní zaznívá, že příroda není pouhým „‚prostředím‘, v němž rozvíjíme svůj život a své projekty. Vždyť ‚jsme součástí přírody, jsme do ní začleněni, a tudíž s ní jsme v neustálé interakci‘, a proto ‚se na svět [nedíváme] zvenčí, ale zevnitř‘“ (LD 25). Jsme prvky potenciálně obohacujícími přírodu svou inteligencí a svobodou (LD 26). Nové paradigma bude muset zohlednit „interakci přírodních systémů se sociálními systémy‘“ (LD 27).
Následně se exhortace zabývá slabinami mezinárodní politiky. Doporučuje posílit a obnovit systémy mnohostranných dohod mezi státy. Na pozadí selhávání politických procesů vyzdvihuje přínos multilateralismu „zdola“, který může vyvinout tlak na zdroje moci (LD 38). Vždyť „mnoho skupin a organizací v rámci občanské společnosti pomáhá kompenzovat nedostatky mezinárodního společenství, jeho nedostatečnou koordinaci ve složitých situacích a jeho nedostatečnou pozornost základním lidským právům“ (LD 37 podle encykliky Fratelli tutti 175). Příkladem je Ottawský proces proti používání, výrobě a produkci protipěchotních min. Je relevantní také připomenout, že na konferenci k uvedení exhortace 5. 10. 2023 vystoupili zástupci hnutí Fridays for Future a Slow Food.
Kapitoly čtvrtá a pátá se věnují dosavadním konferencím o klimatu a blížícímu se COP28 v Dubaji. Mimo jiné zaznívá důležitá připomínka značné hospodářské a energetické krize, kterou způsobila invaze Ruska na Ukrajinu (LD 50; Rusko ovšem dokument nezmiňuje). Exhortace dále tematizuje mediálně přitažlivý „radikalismus“ akcí některých skupin; výslovně ho neschvaluje, ale uvádí, že „ve skutečnosti (…) vyplňují prostor, který zůstává prázdný po celé společnosti, jež by měla vyvíjet zdravý ‚tlak‘, neboť každá rodina by si měla uvědomit, že v sázce je budoucnost jejich dětí (LD 58; srov. Lk 19,40). Od konference v Dubaji očekává „závazné formy energetické transformace, které splňují tři podmínky: aby byly účinné, povinné a snadno kontrolovatelné“ (LD 59). Srovnání se závěry konference sahá už nad rámec tohoto stručného představení Laudate Deum.
Šestá kapitola se věnuje duchovní motivaci a je ukotvena v biblických textech. V závěrečných oddílech přichází ke slovu chytlavé výrazy, na které jsme u Františka zvyklí. Dočítáme se, že přestože nás Bůh spojil se všemi svými tvory, „technokratické paradigma nás může izolovat od světa, který nás obklopuje, a oklamat nás tím, že zapomínáme, že celý svět je ‚kontaktní zónou‘“ (LD 66). Následně čteme, že „židovsko-křesťanská vize kosmu hájí jedinečnou a ústřední hodnotu lidské bytosti uprostřed podivuhodného koncertu všech Božích tvorů, ale dnes vidíme, že jsme nuceni si uvědomit, že je možné udržet pouze ‚situovaný antropocentrismus‘. Jinými slovy uznat, že lidský život je bez ostatních tvorů nepochopitelný a neudržitelný“ (LD 67).
Spjatost klimatické krize se sociální odpovědností a životním stylem rámuje celou exhortaci. V úvodu papež upozorňuje, že „změna klimatu činí zjevným ‚tragický a do očí bijící příklad strukturálního hříchu‘“ (LD 3). V předposledním oddílu potom připomíná, že nezodpovědný životní styl západního typu je potřeba změnit, vždyť „emise na jednotlivce ve Spojených státech jsou asi dvakrát vyšší než emise jednotlivců žijících v Číně a asi sedmkrát vyšší než průměr nejchudších zemí“ (LD 72). Použitím údaje ze Zprávy OSN o emisních rozdílech (2022) papež dokládá, že držitelé moci mají rozdílnou míru odpovědnosti za řešení krize.
Cíle exhortace Chvalte Pána jsou jiné než u předchozí encykliky. Jde o situační dopis, nikoli o předložení komplexního učení. Přesto je důležitá už tím, že dokládá kontinuitu v sociálně-ekologické teologii katolické církve. Vyrovnává se s různými způsoby, kterými bylo přijato Laudato si´, a tím čtenářům umožňuje zpřesnit způsob porozumění této klíčové encyklice. Navíc je exhortace obohacena o vhledy z encykliky Fratelli tutti (2020), která mezitím vyšla: usiluje o udržení naděje ve společné politické řešení krize. Přitom vidí zásadní význam energie a potenciálu v hnutích občanské společnosti.
Petr Jandejsek (Jabok, ETF UK), 30. ledna 2024
Duchovní obnova Společného domova v roce 2023
Rádi bychom se společně s vámi ohlédli za naším prvním vícedenním setkáním. Bylo plné vzájemného poznávání, spirituálních podnětů i občerstvujícího přebývání v přírodě. Toto setkání proběhlo 3. až 5. listopadu 2023 v ekocentru Sluňákov, v Horce nad Moravou. Nechali jsme na sebe působit texty s enviromentální tematikou i žalmy, prožili jsme intenzivní okamžiky vnitřního ponoru i sdílení během bibliodramatu, kterým nás provázel kněz Jan Regner. Měli jsme také možnost společně reflektovat, co nás oslovilo, a jakým způsobem vnímáme svůj vztah ke stvoření. Věnovali jsme se výtvarné tvorbě a večery byly plné živých diskusí.
V budoucnu bychom podobné setkání rádi zopakovali a nabídli je dalším zájemcům. Texty, které vybral pro setkání ve Sluňákově Jan Zámečník, nabízíme k dispozici zde.
Přátelské setkání Společného domova na Žižkově v Praze
Dne 22. února 2024 jsme se ve veganském bistru Shromaždiště setkali s několika podporovateli Společného domova. Díky komornímu naladění jsme se mohli hlouběji rozhovořit o víře, o zkušenosti s církví, o lásce a přijetí, a to i s ohledem na zkušenosti našich bratrů a sester v Kristu, kteří jsou součástí LGBTQ+ komunity. Bavili jsme se také o teologii osvobození a o těžkosti mluvit o své víře s lidmi z environmentálních organizací, kteří netuší, že křesťanství nese zásadní environmentální výzvu, která v Česku není dosud dostatečně slyšet.
Připomínáme v této souvislosti apoštolskou exhortaci, ve které papež František píše:
„Jestliže se vesmír odvíjí v Bohu, který jej zcela naplňuje..., pak lze mystický význam nalézt v listu, v horské stezce, v kapce rosy, ve tváři chudého člověka. Svět zpívá o nekonečné Lásce: jak bychom o něj mohli nepečovat?“
Návštěva spřáteleného Husova sboru v Brně a pracovní oběd
Dne 17. března 2024 jsme se v Brně setkali s novou posilou našeho týmu Veronikou Osičkovou. Při té příležitosti jsme navštívili Husův sbor na Botanické, kde jsme mohli vyslechnout kázání farářky Sandry Silné z naší sítě a společně se účastnit večeře Páně v posilující a srdečné atmosféře.
Během oběda jsme přemýšleli nad novými projekty a akcemi, které bychom pro vás chtěli v dalších měsících připravit:
- Domluvili jsme spolupráci na oslavách letošní Doby stvoření ve Velkých Bílovicích, účast už přislíbil Marek Orko Vácha a Jan Zámečník; pozváni jsou i další hosté.
- Nově vstupujeme také na sociální sítě (Facebook SD, Instagram SD), kde chceme dál šířit zajímavé zdroje, akce a novinky z našeho prostředí, ale také inspiraci od zahraničních ekologických křesťanských hnutí.
- K šíření informací o ekoteologii a příkladech dobré praxe bychom chtěli také využít koncept hesláře, který bychom na našich stránkách rádi spustili během léta a na jehož tvorbě se budete moci podílet.